Pěna: Vyšší téměř čistě bílá, středně hustá a na konci zbyde potrhaná slabá vrstvička.

Barva: Slámově zlatá, lehce zakalená.

Vůně: Květiny, slad, troška koření a dřeva.

Chuť: Pěkně kulaté tělo, chuť silně květinová, bylinná až nektarová. Silnější příjemná hořkost doznívá dlouho a vše to doplňuje jemná linka dřeva, na kterém tento ležák ležel. Jsem rád, že to není brutální chuť dřevěných sudů po nějakém alkoholu, ale prostě jen dřevitá linka, která tento ležák dělá jedinečným. Říz je střední, pitelnost vysoká.

Opravdu velmi zajímavé pití.

Tak poprvé, co se mi stránka zhroutila po odeslání hodnocení. Zkusím to sepsat ještě jednou, ale člověka to už tak nebaví:

Krásná etiketa, jež by si zasloužila více informací o pivu - takto je pouze zřejmé, že bylo stařeno v dubových sudech, beze zmínky, že by sudy předtím sloužily jinému alkoholu, takže do vůně i chuti by se nemělo promítat nic jiného než dřevitý tón.

Vůně zklamání, je nevýrazná, mohu si namlouvat, že na pozadí cítím dřevo, ale pravda je taková, že jediné, co dokážu rozeznat s určitostí, je slad. Na druhé straně už jsem několikrát napsal, že můj nos po několikadesetileté chronické rýmě už má určité rezervy, ač mu to chudákovi nevyčítám. Barva piva žlutá, pěna bílá, s nižší hustotou i trvanlivostí.

Co je na pivu nejdůležitější, je chuť, a tady to Timeless všechno dohání. Dalo by se napsat, že říz i hořkost je střední, ale podstatné je, že je to báječně sladěno a pije se to výborně přes vyšší obsah alkoholu. Zakončení je krátké, nějaké ulpívání nulové, na chuti prostě nemám co vytknout, jen se z ní radovat. Celkově další povedený kousek od mého oblíbeného pivovaru, který z mého pohledu (čichu) krapet sráží ta nevýrazná vůně, kterou bych od stařeného piva čekal výraznější.