Lahev Medového speciálu „čtrnáctky“ z Litovle není běžně k dostání; já jsem ji zakoupil v Pivovarském klubu v Praze na Florenci.
Po přelití do půllitru voněl nasládlou, malinko chmelovou vůní, barva byla zatlumeně sytě zlatá, pěna krémově bílá, spíše řidší, s velkými bublinami, ale poměrně stabilní.
Jakožto medový speciál má tento kousek velmi hustou konzistenci, ve složení je med zastoupen dosti velkoryse (5% je snad nejvyšší hodnota, kterou jsem kdy u průmyslově vařených piv zaznamenal), což se projevuje i v chuti.

Zde nás nenechá na pochybách velmi výrazná sladká vlna, v níž samozřemě hrají prim medové tóny - vše ve velmi sladkém provedení, která však na mě nepůsobilo těžkopádně, chuťový projev se spíše blíží medovině.
Následuje slabší aroma chmele, bohužel doprovázené také nevábným a na pivo takovéhoto typu takřka nedůstojným tupým sevřením nekvalitního chmelového extraktu.
Ten naštěstí nedokáže vzdorovat dominantní sladovosti a lze jej relativně úspěšně přehlížet.

Pitelnost přese vše výše řečené není úplně zlá – jak už jsem řekl, sladovost nepůsobí ulepeně či únavně, spíše medovinově, takže máte-li rádi medovinu i pivo, zde to máte v balení „dvě v jednom“.

Nu – já mám sladší speciály českého typu rád, proto jsem byl vlastně docela dost spokojen. Ale chápu, že Litovel Medový speciál nemusí být pro každého tím pravým kalíškem medoviny. Opravdová škoda je snad jen toho neobratně použitého chmelového extraktu.