V kulečníkovém baru Albert v Praze na Albertově už léta čepují pivo Chodovar ze stejnojmenného pivovaru v Chodově Plané. Využil jsem příležitosti, zavítal a prošel celý zdejší pivní lístek odshora dolů. Tedy, přesněji řečeno, odspoda nahoru, protože obvyklým pořadím mých degustací je začínat jednoduššími pivy a "propít" se k chuťově komplexnějším.

Já jsem tedy svůj "večírek s Kozinou" začal světlým ležákem jedenáctkou Chodovar.

To je pivem pěkně zlaté barvy se středně hustou bílou, relativně trvanlivou pěnou a kvasovou vůní nad ní.

Doposud vše působí lákavě, avšak poté, co se napiji, podráždí měkké tkáně uvnitř mých úst velmi silný, až rušivý říz a já začínám na vlastní kůži (doslova) pociťovat význam tohoto slova.

Do krve mě Chodovar naštěstí nepořezal a postupně se trochu uklidňuje, takže mohu věnovat pozornost vyvážené jemně sladové chuti s hořkostí, která se po mírumilovném ústupu sladovosti ještě několik vteřin hezky táhne, ale neulpívá.

V chuti je též patrná velmi mírná, ale neškodící kyselinka a o něco méně příjemný náznak kovové chuti.

Jedenáctka Chodovar v prvních locích nepůsobí nijak mimořádně, ale poté, co se do ní vpijete, odhalí svoje přednosti, zejména slušnou pitelnost, které škodí jen onen přehnaný říz. Jde o pivo harmonické a chuťově vstřícné, které dokáže stejně dobře potěšit konzervativního pijáka "géčka", jako hledače méně obehraných lokálních piv.

Byl jsem příjemně překvapený kvalitou za velmi přiměřenou cenu. Dobrá a příjemná jedenáctka. Nevím co udělá větší množství, ale dát si dvě, tři, žádný problém a jen spokojenost. Za mne velmi dobrá.

K točenému se moc nedostanu ale na lahvovou zlatou jedenáctku nedám dopustit,pijeme ji spolu se ženou hlavně po jídle a je fajn.

Opravdu dost dobrá světlá nepasterovaná jedenáctka. Silný říz nepociťuji, pivo je krásně sladěné, sladové, hořkost akorát, neulpívá. Lahvové. Moc dobré. Podobně chutnal i Klášter 11%, než původní recepturu degradovali, dneska už se to pít nedá.