Extra hořká dvanáctka z pražského pivovaru Kolčavka by měl být více chmelený ležák. Každopádně jsou v pivu téměř jistě nějaké tmavší slady. To je zřetelné už ze tří „nechuťových“ atributů piva: z vůně: v níž se nese trochu nasládlý slad, malinko káva, chmel i kvasnice, ze světle okrové pěny (středně husté a stabilní) i z mírně zakalené barvy, která mi připomínala rudnoucí jantar.

Chuť tyto dojmy potvrzuje – rozvine se poměrně plné, mírně „polotmavě“ nasládlé (ale nepříliš sladké) tělo s jemnou linkou opečeného chleba. Na tyto tóny záhy naváže chmelová hořkost, o níž rozhodně nemohu říct, že by působila nějak extra důrazně, řekl bych spíš „střední úrovně“.
Připadalo mi, že se tělo docela podobalo polotmavému Protivínskému Granátu. Vše doplňuje decentní linka kvasnic, říz byl střední, přirozený a pitelnost velmi dobrá.

Celkově je „Extra hořká 12“ z Kolčavky harmonický, dobrý a pitelný ležák s charakterem, ovšem víc než extra chmelení mě na něm upoutalo ladné a komplexní tělo.