Já trvám na tom, že Vimperk osvobodil Patton, zpívá se téměř doslova ve známé písni, a právě na památku tohoto řízného generála, předčasně zahynuvšího krátce po konci války v roce 1945, byl ve vimperském Šumavském pivovaru uvařen světlý ejl Generál Patton.

Pivo se uvádí rozšafně ejlovou ovocitou a dosti intenzivní vůní s náznaky květů a kopřiv. Po přelití PET lahve do skla se vynořila špinavě bílá pěna, v prvním nalití nepříliš hustá, později středně hustá, ale vždy stabilní a dokonce slušně kroužkující.
Barva piva je jantarová, mírně kalná.

V chuti zaujme sladší, rozhodně ne prázdné tělo s náznaky ovocité chuti (až do tónů jahod) a snad i drobku "sušenek", nad nímž svá křídla rozvine nikoliv 8.letecká armáda, ale jemně (až decentně "kopřivově") svíravá aromatická chmelová hořkost. Ta se v pozdějších doušcích příjemně protáhne, ale neulpí.

Za drobnou chuťovou vadu lze zřejmě považovat velice slabý zpočátku znatelný závan "fóliovosti", který naštěstí po vpití se rychle vymizel. Na světlý ejl (vzhledem ke generálu Pattonovi pravděpodobně mířený do stylu American pale ale) má relativně plné a sladší tělo, jemuž zřejmě porozumí nejeden český ctitel spodně kvašeného ležáku. Přesto tělo dle mého názoru stále odpovídá stylu American pale ale a hutnosti ležákového těla nedosahuje.

Vimperský světlý ale generál Patton je harmonická svrchně kvašená třináctka, chuti na sebe pěkně navazují a její pitelnost je tak velmi dobrá. Ač nemám styl APA nijak extra "napitý", pale ale generál Patton z Vimperka mi dost chutnal a přinesl příjemný zážitek.