Světlá dvanáctka Lyer chutnala téměř stejně jako jedenáctka - jen sladové tělo bylo o trošku plnější, na druhou stranu do chuti vstupovala lehká alkoholovost (v tolerovatelné a pro méně zkušeného pijce snad i přehlédnutelné míře).

Přidejte si tyto dva atributy do recenze na Lyer 11 a máte recenzi na jeho o stupeň silnějšího bráchu.

Dvanáctka Lyer mi přišla na první napití na pivo z minipivovaru dosti unifikovaná, ale po chvíli jsem se do lahodného sladu tohoto piva "zamiloval".

Pěna: Čistě bílá, opravdu velmi vysoká, hustá a trvanlivá, 5 cm čepice se drží oipravdu dlouho je nutné se pěnou prokousat a to vždy vzbudí dojem.

Barva: Krásně zlatá, malinko zakalená.

Vůně: Vůně není narozdíl od chuti nějak oslnivá. Troška sladu ( což nechápu, protože v chuti je ho opravdu hodně ) lehce cítím chmel a vůně je trošku lihovatá.

Chuť: Lahůdka. Přestože nejsem milovník sladových piv, tento sladový ležák mě uchvátil. slad je smateový, trošku medový. Slad v jemné medověkvětinové formě potěší neskutečně dlouho a po pár vteřínách se propojí s decentní hořkostí.

Mňamka.

Dvanáctistupňový ležák z pivovaru Lyer mě uvítal mírnou sladovo - kvasnicovou vůní. Na vršku se ustálila bílá, středně hustá pěna, pod kterou se schovávalo pivo standardní plzeňské barvy.

V chuti je nejprve cítit mírná a příjemná nasládlost, přes kterou se vzápětí převalí vlna hořkosti, jež je hořká právě tak akorát a pomalu doznívá. Pitelnost má modravská dvanáctka výbornou a tak bude mé hodnocení mířit rázně nad průměr. Škoda jen horší dostupnosti, pro pivo jsem si musel dojet přímo do Modravy.