Jedním z prvních minipivovarů, s jejichž pivy jsem měl tu čest se seznámit a údajně první český minipivovar (provoz zahájen již v roce 1992), byl minipivovar Chýně u Prahy. Vařil svoje piva ještě před boomem minipivovarů, vaří je dodnes a stále si uchovává velmi dobrou jakost svých piv.

Tentokrát se předmětem mé pivní recenze stal černý speciál Chýně, toho času čepovaný v restauraci / kavárně Kabinet v Praze 6 na rozhraní Dejvic a Bubenče.

Toto tmavé pivo se projevuje jako opravdový černý kůň hodnocení. Jeho barva je černo-rudá, proti světlu rubínová jako kotouček slunce v temném zimním soumraku.
Vůně je pak kávová živá, avšak v Kabinetu i lehounce zaváněla nakyslostí, což se u minipivovarských piv dovezených do hospod bohužel občas stává - pokud pivo žádným způsobem nestabilizujete a nepasterujete, má prostě nižší trvanlivost a ta se obvykle nejdříve projeví na vůni (a zejména vůni pěny).

Střední říz černé Chýně uvozuje živou plnou praženost s energicky hořkým zakončením protaženým do délky.
Tělo je na tmavé pivo veselé, ani suché, ani přeslazeně ulepené.
Rozmazleným pivním jazýčkům by možná na tmavé Chýni mohlo chybět něco "extra", něco výrazně charakteristického nebo nějaká zvláštnost v chuti, nicméně těžko lze přehlédnout suverénní živou harmonii, jíž se pivo z Chýně prezentuje.