Články z Atlaspiv.cz Všechny články, které jsou zveřeněny na webu věnovanému hodnocení a seznamům piv - Atlaspiv.cz tag:www.atlaspiv.cz,2013:/reviews/a030bb354cd31aa29 2018-11-15T09:59:49Z Ejl jako „plné pivo“? 2018-11-15T09:59:49Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/7/24
Zde se mi doslova dere na mysl několik otázek:

Ejly a obecně svrchně kvašená piva mají spíše sušší – tedy subjektivně vnímáno „prázdnější“ – tělo – proč tedy označení „plné pivo“?
Proč vymýšlet nové a neodpovídající termíny místo klasického „svrchně kvašené pivo“?
Jak se bude značit ejl navařený na 10% EPM – „výčepní pivo“?
Proč bylo nutno zavedený název „speciální pivo“ měnit na „silné pivo“?

Zdá se mi, že lidová tvořivost zákonodárců opět zapracovala a původně bohulibý záměr tak získal neužitečnou, spíše obtěžující podobu. Nehledě na nutnost upravit kategorie i zde na Atlasu piv (což není taková práce), ale i na etiketách a tištěných materiálech. Jako obvykle tedy ponesou náklady na nápady státních úředníků podnikatelé.

A jak se nápad zamlouvá vám? Už se těšíte na „plné pivo“ Matuška Zlatá raketa a výčepní pivo Clock Hektor?
]]>
Pivovary v Bystřici nad Pernštejnem a okolí 2017-08-23T21:49:36Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/5/22 žďárského pivovaru Revolta, jíž jsem rozhodně nelitoval.
Dalšm výletem v pořadí byla Bystřice nad Pernštejnem, takto město, kde měl být jeden minipivovar (pivovar na farmě Eden) a v sousední vesnici Domanín druhý (pivovar v areálu Borovinka).
Po cestě krásnou krajinou vystupuji z vlaku – centrum Eden je asi 100 metrů od nádraží. Výborně! Méně výborně však působí recepce. Zde za vstup do areálu vyžadují 100 Kč. Ujišťuji je, že chci jen do pivovaru a ptám se, zda za to, že u nich chci utratit peníze za pivo, musím opravdu ještě platit.
„Ano,“ odpovídá recepční, „vstupné platí pro všechny.“
Bez rozloučení se otáčím a odcházím. Tak takhle ne, přátelé! I komercionalizace pivovarské scény musí mít své meze!
Hlavně, že mají před branou základní kámen „Společnosti zeleného vědomí“. To bude asi kvuli té stokoruně.

Pivovar Eden, Bystrice nad Pernstejnem.
Vstup do areálu Eden. Pro hledače eko-/eso- terična, ona osvícená cedulka je na žlutém sloupku vlevo.

Pokračuji do asi 3 km vzdáleného Domanína (ale z mapy vím, že pivovar Borovinka je na jeho vzdáleném konci, takže to bude spíš 5 km). Chlácholím se, že když nevyšel jeden pivovar, vyjde druhý.
Zpočátku příjemná procházka směr Domanín se posléze změní v únavnou cestou kopcem vzhůru dlouhatánskou vesnicí.
Konečně z ní vycházím a za rybníkem vidím wellness areál Borovinka. A také slyším hudbu. Zlá předtucha získává konkrétnějších obrysů, když na příjezdové cestě uzřím ceduli s velkým nápisem SVATBA. A samozřejmě několika různě vekými srdíčky.

To moje ovšem příliš neplesá; no, koupím si aspoň PETky, utěšuji se. Propluji sadou různorodého svatebního vozového parku. Podezřelé, že svoje pivo nikde neprezentují, divím se. Vkročím dovnitř a nazdobené stoly a dvě družičky mě ujištují, že tady mě dneska žádné pivní štěstí nečeka.
„Bohužel, svatba,“ vysvětluje obsluha zřejmé.
„A můžu se zeptat - vy jste měli mít vlastní pivo?“ ptám se opatrně.
Obsluha se jen zasměje.
„To už dávno nemáme. To už tak dva roky, co to zrušili a prodali.“
„Aha, tak děkuji.“
Hmmm. No, tady byli aspoň milí. Pro případné poutníky sděluji, že tam měli Černou Horu, v tu chvíli ovšem pro mě nedostupnou.


Wellnes areal Borovinka, Domanin u Bystrice nad Pernstejnem
Areál Borovinka, Domanín. Odsud ještě vypadá romaticky a pivní poutník žádnou zradu nečeká.


Vracím se přes kopce dolů do Bystřice. Nádherná krajina mi přeci jen dokáže zlepšit náladu. A koneckonců – když už jsem neuspěl s pivovary, dám si aspoň v Bysřici nějakou dobrou baštu.
Vcházím zpět do Bystřice nad Pernštejnem, procházím sídlištěm, kde si v obchodě kupuji Starobrno ’72 (na recenzi) a Poličského Záviše 12° (na pití), až konečně dojdu na náměstí. Hmmm. Pizza, steaky. To přece není možné, že by tady nebyla normální hospoda. Procházím až pod náměstí, obcházím celou částí Bysřice na této straně říčky a jako největší zoufalec se ocitám ve vilkové čtvrti, kde se žádná hospoda čekat nedá.
Oslovím tedy místního chlápka. Je milý, hned mi tyká a zdraví mě jako starého kamaráda. Posílá mě dolů pod náměstí, kde už jsem byl, do podniku s názvem „Club“, který už jsem viděl a vyhodnotil jako bezkuchyňový. Ale je místní, dám na jeho radu.
Přicházím ke „Clubu“. Dole není nic, stoupám tedy po schodech. Tam je prosím obyčejný Tipsport bar se šipkami, vypsanými kurzy a zašlapaným černošedým zátěžovým kobercem! Dávám si aspoň malou Černou Horu a zoufale se ptám, kde tady vaří. Jiný místí chlapím mi říká, že až za řekou na druhém kopci a že tam za chvíli jde. Sláva!
Za chvíli jsme opravdu vyrazili, chlapík by milý a opravdu mě zavedl k hospodě, kde vařili. A měli širokou nabídku piv značky Velkopopovický Kozel. Z tohoto pivního klenotu českého národa si nechávám zkombinovat řezané z dvanáctky (mám vyzkoušeno, že tato kombinace mě neunudí k smrti).

Kdyby mi za necelou hodinu nejel poslední vlak (na který to údajně trvá dvacet minut), asi bych už byl v klidu. Takhle jsem do sebe musel jídlo naházet a vystřelit na nádraží.
A to už ani nepočítám, že mi jakýsi mladík poradil špatně, musel jsem se vracet a poslední půlkilometr musel běžet. V žaludku s tatarákem a šesti topinkami, topícími se ve dvou řezaných Kozlech...

Inu, člověk mění, Pán Bůh mění, tak to chodí... A musím do Atlasu piv dodělat zřetelné rozlišení aktivních a neaktivních pivovarů... To byly jen dvě z řady myšlenek, které se mi honily hlavou, když jsem ve vlaku s bublajícím žaludkem rekapituloval svůj pivní výlet do Bystřice nad Pernštejnem. Aspoň že ten Záviš při mém běhu nenapěnil a mohl jsem s ním po cestě celý ten slavný výlet zapít.
]]>
Staropramen a Gambrinus nejlepšími pivy? Absurdita beroucí dech 2017-05-25T20:48:04Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/7/21 http://ekonomika.idnes.cz/test-vycepni-piva-mf-dnes-0hu-/test.aspx?c=A170522_160136_test_rts) mě, stejně jako mnohé jiné pivomily, přinejmenším udivil. Staropramen a Gambrinus nejlepšími desítkami? Dělá si někdo legraci? ]]> Nicméně každý pivař, jehož pivní obzor nekončí za rohem jeho hospody ví, že tyto značky jsou prostě průmyslovým standardem a ani po mnoha rozhovorech s "lidovými" pijáky jsem ani u jednoho neměl dojem, že by S a G považoval za nějaký pivní zázrak. Souhrnný "vox populi", jak jsem jej zaznamenal, zní asi v tom smyslu, že jde o "normální piva na normální pití", přičemž na to "lepší pití" (např. Vánoce) by si patrně zakoupili např. Plzeň či Budvar.

O to více bere dech názor odborné komise, která desítky Staropramen a Gambrinus vybrala jako nejlepší. Kdo byl prosím členem této komise? Nebyli tam "náhodou" také lidé ze zmíněných pivovarů? Byli zaúkolováni od vedení svého pivovaru, vybrali své pivo (které jistě spolehlivě poznají), aby dostalo body, ztratili stavovskou čest, nebo (což by bylo asi úplně nejhorší) opravdu věří, že je jejich pivo skvělé?

Ať si laskavě každý sáhne do svědomí. Pro mě osobně jsou obě značky (a to zejména Staropramen - o dost více než Gambrinus, který si zbytky charakteru přeci jen udržel) symbolem degenerace kdysi dobrého piva na euroležákovou plytkost.

Že nejsem sám, o tom svědčí žebříček nejlepších výčepních piv. A kdo by chtěl (částečně oprávněně) argumentovat trvanlivostí, skladováním atd., je zde i žebříček nejlepších desítek z velkých průmyslových pivovarů či středních průmyslových pivovarů.

Názor ať si každý udělá sám. Vox populi, vox Dei, nebo hlas lidu - hlas Boží, praví se. A minimálně hlas lidu znamená více, než hlas "public relations" daných pivovarů.

Souhrnem mi celá tato mediální vlnka trochu připomíná celostránkový článek v seriózním týdeníku, rubrika Úspory. Titulek článku?
"Kreditní karta vám dodá finanční volnost."
Jenže zde to bylo označeno jako placená inzerce...

Kvalitě navzdory mediální masáži zdar!

PanVrchni ]]>
Kolik je v České republice pivovarů? 2016-10-21T11:54:49Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/1/20
I mně se na cestách po České republice i po džungli internetu takřka pravidelně stává, že se setkám s upoutávkou na pivovar, o němž jsem dřív nebyl věděl. Takové pivovary se samozřejmě snažím co nejrychleji doplnit do seznamu českých a slovenských pivovarů, respektive mapy českých a slovenských pivovarů (v čemž mi můžete pomoci upozorňováním na nová piva a pivovary nebo rovnou zakládáním piv, což je novinka, která se na AP chystá ve velmi brzké budoucnosti.


Prezentace pivovarů
Některé z pivovarů trochu podceňují prezentaci a tak zjišťování informací připomíná spíš detektivní pátrání (zde je velký prostor pro zlepšení!), jiné obměňují sortiment tak rychle, že to snad ani nelze sledovat. Specifickou kapitolou jsou pak létající pivovary, neustále vařicí nová a nová piva; sledovat všechy ty jednorázově vařené Eddie Clown Show White Rabbit Hop-Hop IPA 16 apod. vyžaduje obvykle být neustále napojen na FB pivovaru, což ne každému vyhovuje.
Přesto bych řekl, že větší část českých i slovenských pivovarů ukazuje svoje piva vcelku transparentně.


Trocha historie
I přes explozi minipivovarů jsme ještě nedosáhli stavu před 1. světovou válkou, kdy bylo v Čechách a na Moravě okolo 700 pivovarů jen v Praze 63 (viz kniha Stanislava Musila Sláva a zánik pražských pivovarů) a prakticky v každém menším městečku byl pivovar, ve větších dokonce několik, a to nepočítám pivovary klášterní a šlechtické. Pochopitelně, že kvalita kolísala, ale bylo to spíše z důvodů nestálé kvality surovin a obtížnosti udržet stálé technologické postupy v malých pivovarech s místními dodavateli. Dnes kvalita kolísá spíše z jiných důvodů.


Historicka mapa pivovaru v Cechach a na Morave, rok 1913
Mapa pivovarů z roku 1913. Až se budu nudit, tak těch 700 špendlíků napíchám do online mapy.


O kvalitě pivovarů
Místní malé pivovary mají proti velkým výhodu v tom, že je jejich pivo obvykle živé, neupravované filtrací či pasterací a jeho cesta do zákazníkova hrdla je velmi krátká (často doslova jen několik metrů). Na druhou stranu však neplatí, že minipivovar rovná se automaticky skvělé pivo. Pivovary mají být samozřejmě výdělečné podniky a někteří majitelé výdělečnost postavili s náskokem na první příčku v žebříčku priorit, což se na kvalitě piva pochopitelně projeví. I přesto bych však úroveň českých minipivovarů označil převážně za dobrou.

Ovšem nejspolehlivější z hlediska poměru cena:kvalita se mi v průměru paradoxně nejeví minipivovary, ale zavedené malé i středně velké průmyslové pivovary. Tyto pivovary už mají (na rozdíl od mnohého minipivovaru) zvládnutou technologii (tj. drží stabilní kvalitu), vlastního sládka (který nemusí dohlížet na x dalších pivovarů), zároveň si však díky tvrdé konkurenci musejí držet vysokou jakost, protože na kompenzaci nekvality reklamou nemají peníze. Současně zvládají distribuci do té míry, že na jejich piva při troše snahy můžete natrefit i v běžných obchodech.

O méně obvyklých pivních stylech
Od menších pivovarů (zejména těch mini) by se mi osobně líbila trochu větší chuť experimentovat. Ze zkušenosti se mi zdá, že dobrá polovina sází na klasickou spodně kvašenou kombinaci "desítka, dvanáctka a polotmavá třináctka", přičemž "jemně sladový, málo chmelený nefiltrovaný minipivovarský ležák s troškou obilnosti" už se v mých očich stal prakticky svébytnou kategorií minipivovarské pivní kultury. Kdyby ovšem majitelé minipivovarů svoji živnost pojali trochu i jako pivní osvětu, přineslo by to úžasné zpestření do české / slovenské pivní mapy. A rozhodně si nemyslím, že by experiment nemusel uspět, podívejme se například na pšeničná piva - před 10ti lety unikát, dnes díky dobrým prodejům bezmála povinnost v nabídce každého trochu ambicióznějšího pivovaru. Podobně populárními se stávají ejly, které se dnes s větším či menším úspěchem snaží vařit řada menších pivovarů.


Pojďme poznávat!
Zákazníkům - pivomilům bych si tedy dovolil navrhnout na cestách za pivem experimentovat, porovnávat, vzdělávat se a nenechat se zmámit představou, že minipivovarský ležák je automaticky nejlepší pivo na světě. Pivní svět je totiž stejně pestrý, jako ten skutečný. A jelikož jsou v některých oblastech České republiky takové shluky pivovarů, že jim lze snadno přizpůsobit i dovolenou, není obtížné vyjít vstříc poznávání pestrého pivního světa.

Abych své krátké zamyšlení shrnul: zatím to vypadá, že pivovarů bude přibývat a že máme našlápnuto k obnově stavu, který tu byl po staletí. A nejen to - přestože bude česká kotlina patrně vždy domovem světlého spodně kvašeného ležáku, máme zde i vcelku jedinečnou příležitost mít zde svůj "pivní svět v malém".
Je to příležitost jak pro sládky, majitele, tak i pro štamgasty. Nuže - nepropásněme ji.

Dej Bůh štěstí!
]]>
Pivo v Řecku 2016-09-07T08:31:52Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/5/19 Na většině z těchto piv bylo nejpříjemnější vlastností, že byla studená. Čili za pivem se tehdy do Řecka opravdu cestovat nedalo.

Mythos - lahev
Pohled, který zná asi každý, kdo někdy navštívil Řecko



O to větším překvapením pro mě byla letošní (2016) návštěva ostrova Korfu neboli Kerkyra. Korfu má pověst turistického ostrova, ale jen pár set metrů za rušnými letovisky obvykle začíná "pravé Řecko", silničky v horách, olivové háje, kamenné vesničky v kopcích, bílé domy a kostelíky... Navíc západní pobřeží je ještě čistší, divočejší a "řečtější" než východní. A právě na západním pobřeží se v letovisku Arilas (kousek od Agios Stefanos) nacházelo první řecké pivní překvapení: pivovar, vařící pod značkou Corfu Beer.

Pivovar na Korfu
Jelikož není úplně snadné se dopátrat, kde se pivovar nachází, dodám, že v Arilas se od infocentra u pobřeží dáme silničkou nahoru (od moře) a cca po 1 km vyjedeme/vyjdeme kopec, kde se už na levé straně před benzínovou pumpou nachází pivovar.
GPS: 39.7494461N, 19.6568972E


Pivovar v Arillas, varici pivo znacky Corfu Beer
Pivovar v Arilas, vařící pivo značky Corfu Beer


Bohužel, prohlídky jsou jen v sobotu (což jsem si chytře předem nezjistil), takže na mě zbyl jen pohled na CK tanky a pivovarskou prodejnu, kde jsem se alespoň zásobil.
Sortiment se skládá z těchto položek:

Royal Ionian Pilsener (mírně "připálený" slad, jinak celkem standardní a slušně pitelný ležák)
Ionian Gold (jednoduchý, vyvážený a výborně pitelný)
Dark ale bitter (mírně vodový, průměrný tmavý ležák)
Amorosa Weiss (mírně vodová a vcelku obyčejná pšenice)
Red ale (plošší, méně chmelený, pitelný
Contessa IPA (ještě ochutnám)
Ionian epos (ještě ochutnám)
1842 Lemon Ginger beer

Corfu beer - Amorosa Weiss
Corfu Amorosa Weiss


V pivovaru jsou lahvová piva za lidovou cenu okolo 1 EUR, dají se dost často koupit i v obchodech na ostrově (samozřejmě dráže, okolo 1,60 EUR) a sem tam je mívají i v restauracích za cenu srovnatelnou s mezinárodními patoky.

Pivovar se snaží popularizovat pivní kulturu a pořádat pivní festivaly a příští rok (2017) by měl být festival na téma Česká a Slovenská republika, takže - pivaři, vzůru na Korfu!

Nabídka se zlepšuje
Druhým příjemným překvapením bylo zpestření pivní nabídky obecně. Kromě Corfu Beer jsem měl párkrát Fix, což je takový sladovější, lehoulince "připálený", ale jinak vcelku povedený kousek, jenž měl z řeckých ležáků asi nejvíc charakteru.

Též jsem velmi často narážel na Alfu, jejíž pozice na trhu se za 10 let patrně dost zlepšila. To je také "hladký" a čistý (až neutrální), ale určitě příjemnější a poctivější ležák, než všudypřítomný a provařený Mythos.
Kromě ležáku začala Alfa vařit i pšeničné pivo (Alfa Weiss) a to bylo překvapením asi nejpříjemnějším - byla opravdu výborná, čistá, harmonická, pitelná, přitom plná, v chuti znatelné banány i jemné aroma hřebíčku, zkrátka taková, jaká má dobrá pšenice být! A musím říct, že by větší část českých pšenic strčila do kapsy.


Alfa beer - Weiss
Pšeničná Alfa na stylovém pozadí - za šikmou hladinu může jistě čočka fotoaparátu :-)


Na německé pilsnery jsem také občas narazil (Kaiser, Berlin a další), ale žádný mě kvalitativně nezaujal (natož aby mě nadchl) a vzájemně si byly dost podobné.

Nepivaře snad potěší, že nijak neobvyklým zbožím nebyly ani cidery; zde zřejmě zapracovala distribuční síla nadnárodních pivovarských skupin.

Jak z mých poznámek vyplývá, situace se v Řecku zlepšuje alespoň po té pivní stránce a minimálně na Korfu je z čeho vybírat: měřeno čistě počtem a pestrostí nabízených piv by místní řecké obchůdky patrně trumfly stejně velký běžný český obchůdek.

Gia mas! ]]>
Jak nahrát obrázek do Atlasu piv 2015-10-23T20:13:34Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/6/18 Nahráváme pouze obrázky, jichž jsme autory!
Tedy nikoliv obrázky piv převzaté z jiných webů atd.


V pořádku
Půllitr vyfocen těsně po načepování, je celý, správně barevný, není pootočený a zabírá naprostou většinu obrázku.



V pořádku
Půllitr vyfocen i s lahví, těsně po přelití, je celý, správně barevný, není pootočený a zabírá naprostou většinu obrázku.



Není v pořádku
Obrázek je vyfocen za špatného světla, takže není jasná barva piva; navíc půllitr není uprostřed.



Není v pořádku
Půllitr není uprostřed a není celý.



Není v pořádku
Obrázek je pootočen a půllitr na něm není celý.




Není v pořádku
Půllitr je vyfocen z příliš velké dálky a navíc je nakloněný.




Není v pořádku
Kamarády máme rádi, nicméně tento web je atlasem piv, nikoliv kamarádů (či jiných nesouvisejících objektů).


]]>
Poslání webu Atlaspiv.cz 2014-11-02T16:39:30Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/4/17 Zde je tedy napsáno, s jakou vizí jsem web Atlaspiv.cz zakládal, na co jsem myslel při jeho programování a v jakém smyslu jej chci dále rozvíjet.

Nechtěl jsem dělat web o pivu jen proto, že mám rád pivo nebo proto, abych vytřískal pár stokorun z reklamy. Ale v českém webovém prostoru mi chyběla přehledná, snadnou použitelná platforma pro seznamy / hledání piv a jejich hodnocení. Abych si neukousl příliš velký krajíc, je Atlaspiv.cz zaměřen na česká a slovenská piva a zahraniční piva v České republice běžně dostupná.

Jelikož vše dělám ve volném čase a je velmi těžké udržovat takový projekt sám, od začátku jsem jej koncipoval jako kolektivní záležitost.
Proto ani recenze zveřejněné pod přezdívkou "PanVrchni" nejsou absolutním ukazatelem kvality, pouze vyjádřením soukromého názoru (přestože se pochopitelně snažím, aby byly co nejobjektivnější). Nicméně celkový obraz vnímání piva může dát jen více pohledů, proto jsou (i protichůdné) názory na jednotlivá piva jen vítány.

Základním posláním webu Atlaspiv.cz tedy je:

společně budovat přehledný seznam piv na českém a slovenském trhu běžně dostupných
poskytnout standardní platformu pro hodnocení piv
poskytnout platformu pro sdílení názorů na piva
složit celkový obraz vnímání piva z názorů a hodnocení

Jak je zřejmé, o obsahu a úrovni webu do značné míry rozhodují sami uživatelé. Každý zodpovídá za své příspěvky. Jelikož se však za podobu webu cítím primárně zodpovědný já, vyhrazuji si jako provozovatel plné právo veta, tedy zejména mazat nesmyslné, bezcenné či hloupé názory a hodnocení. Atlas piv má být "živou knihou piv" a nikoliv odpadní jímkou.

Co se týká hodnocení, hvězdičky na Atlasu piv nereprezentují jen kvalitu. Uvažoval jsem asi takto: k čemu mi je super pivo z minipivovaru z druhého konce republiky, když nemám šanci jej ve svém městě ochutnat? A i když si jej sám dovezu domů, i za těch pár hodin, než jej vypiji, ztratí šmrnc? Proto jsem se rozhodl v hodnocení zohlednit i odolnost piva vůči okolním vlivům a též distribuční schopnosti pivovaru. Přesto tyto vlastnosti hrají v celkovém hodnocení piva podružnou roli.

Jelikož mám stále hodně nápadů, jak web rozvíjet, možná se objeví funkce, které jeho poslání rozšíří, avšak předpokládám, že ze čtyř bodů výše bude Atlas piv vždy vycházet.

Na zdraví!

Pan Vrchní ]]>
Jak hodnotit 2014-08-19T08:05:17Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/6/16
Bez předsudků.
Snažíme se hodnotit tak, jako bychom vůbec nevěděli, jakou značku a model piva pijeme. Doporučuji zkusit si slepou degustaci pár piv, mezi nimiž bude i váš oblíbenec. Poznáte ho opravdu jen po chuti?


Hodnotíme to, co pijeme.
Hodnotíme a recenzujeme právě jen pivo, které hodnotime a recenzujeme. Zdá se to samozřejmé, ale všichni máme sklony s daným pivem hodnotit i podobné pivo, které jsme pili jinde a jindy nebo hodnotit ostatní piva tohoto pivovaru (či pivovarské skupiny).

Hodnotíme sami za sebe.
Účelem našeho hodnocení není vyvážit hodnocení někoho jiného, ale dát najevo, jak vnímáme dané pivo my sami.

Nezávodíme.
Atlas piv je platformou pro hodnocení piv a sdílení názorů o pivech, nikoliv závod o to, kdo svému pivu nakliká co nejvíc bodů. Proto se snažíme hodnotit svůj skutečný dojem z piva a ne pivu "pomáhat" v žebříčcích nahoru či dolů.
Hodnoceni jsou průběžně kontrolována a hodnocení podezřelá ze záměrného zkreslení (tedy "závodění") mohou být bez varovaní smazána, což samozřejmě nevylučuje další možné kroky proti "závodníkům".

Snažíme se o objektivitu.
Snažíme se hodnotit objektivně. Nějaké pivo nám zachutnalo a hned máme sklony dát mu vysoké hodnocení. Ale i zde platí "dvakrát měř, jednou řež". Dát pivu maximum bodů v chuti znamená, že jsem lepší pivo nikdy v životě nepil/a. Platí to opravdu o daném pivu? Možná nám třeba jen sedlo po těžkém výletu a záhy trochu stouplo do hlavy :-)


Děkuji předem za respektování těchto pravidel. Napsal jsem je jednak v zájmu kvality hodnocení, ale také pro pivaře - hodnotitele jako inspiraci pro jejich domácí ochutnávky.

Váš Pan Vrchní ]]>
Jak doporučit pivo 2014-08-05T21:21:01Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/6/15 registrace, což je proces, probíhající notoricky známým způsobem, tedy: zadáte svoje registrační údaje, potvrdíte podmínky použití a odešlete, načež vám přijde mail se žádostí o potvrzení registrace. V něm kliknete na přiložený odkaz (případně pokud nejde kliknout, zkopírujete jej do adresní řádky internetové prohlížeče) a je to.

Po registraci a přihlášení uvidíte možnost "MŮJ ÚČET":
Uzivatelsky ucet - detaily

Pod volbou "MŮJ ÚČET" jsou všemožné detaily vašeho účtu (které se postupně rozšiřují).
Nás nyní zajímá záložka "Doporučit pivo":
Pridani piva - detaily
Po kliknutí na tuto záložku se objeví formulář pro doporučení piva. Nyní už jen stačí vyplnit požadované údaje a odeslat.
Správci tím přijde oznámení s doporučením. Správce (tedy já) si toto oznámení opravdu přečte! Obsahuje-li doporučení pro existující, ale dosud nezařazené pivo, doplní jej.
Následně šťastnému doporučiteli přibude na účtu 50 bodů.

A tím je celý proces doporučení piva do databáze hotový :-)
Doplňování databáze piv chápu jako kolektivní dílo, proto je každé doporučení vítáno - takže vzhůru do toho! ]]>
Novinky ve vývoji webu 2014-06-06T00:06:31Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/4/14 Díky čemuž je nyní registrace dostupná i pro uživatele ze Slovenska.

Přidáno rozlišení zemí pivovarů
Primárně pro zadávání slovenských pivovarů jsem doprogramoval rozlišení pivovarů a piv podle země původu. Nyní začínám pomalu, ale jistě doplňovat slovenské pivovary.

Vylepšené doporučování piv
Doporučování piv nyní funguje tak, jak má, tedy:
Po doporučení přijde mail správci (mně :-)), po kontrole pivo doplním, a po doplnění šťastnému doporučiteli připutuje na účet 10 bodů.
Jak můžete pivo doporučit k zařazení do databáze, popíši brzy v samostatném návodu.

Rozdělení recenzí dle měsíců
Počet recenzí utěšeně narůstá, proto jsem ve stránce všech recenzí dodělal výběr měsíce, pro který mají být recenze zobrazeny.
Původně to vzniklo z potřeby rozdělit atom feed všech recenzí piv na menší kousky, až později jsem bohužel zjistil, že toto rozdělení má mizivou podporu čteček.

Vzhledové úpravy
Pravidelní návštěvníci je jistě zaznamenali. Na vzhledu a použitelnosti hodlám(e) dál pracovat, protože jim k ideálu stále nemálo chybí :-) ]]>
Spolupracujeme s... 2014-06-06T00:06:08Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/4/9 Pivní recenze

Katalog Clonet ]]>
Veřejné názory na pivo a vylepšené seznamy nejlepších a nejhorších piv 2014-01-03T11:33:29Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/4/13 Anonymní názory na pivo (stačí pouze zadat e-mailovu adresu) jsou tu zejména pro pivaře, kteří se neradi kamkoliv registrují a přeci se chtějí podělit o svůj dojem z piva.
Vítány jsou zejména názory na kvalitu, chuť, vůni a složení piva, či informace upřesňující jeho původ.
Ke každému názoru lze po odeslání přidat i hodnocení (pokud uživatel už nehodnotil). Takový názor se automaticky stane recenzí a objeví se na titulní straně!
Takže milí pivní přátelé, piště a vůbec se nezdráhejte - nemám patent na pravdu a mohu se v recenzích mýlit nebo neúmyslně uvést neúplné či nepřesné nformace. V takovém případě budu za korekci jedině rád :-)

Druhá novinka se týká seznamů nejlepších a nejhorších piv. Jak jsem psal v článku o nejlepších a nejhorších pivech, nelze příliš dobře porovnávat piva rozdílného pivního stylu / druhu, protože mají většinou rozdílné charakteristiky.
Proto jsem udělal filtr, který umožňuje v žebříčku zobrazit jen piva typově příbuzná - například žebříček nejlepších / nejhorších světlých ležáků obsahuje jak jedenáctky, tak dvanáctky, žebříček tmavých piv obsahuje všechna tmavá a černá piva kromě speciálů (tedy výčepní i ležáky) atd.
Při sestavovování "množin" filtrů jsem se snažil řídit více zdravým rozumem, než oficiálním českým rozdělením piva, protože jsem přesvědčen, že chutnají-li např. někomu tmavá piva, moc mu nezáleží na tom, jde-li o výčepní nebo ležák.
Podobně jsem dal na jednu hromadu všechna nealkoholická piva, na další speciály a podobně. Snad to tedy nebude některému přísnému příznivci klasického rozdělení piv moc vadit.
Ostatně, stejně připravuji mnohem inteligentnější filtr na vyhledávání piv, takže i takový fajnšmekr se (doufám brzy) dočká.

Do té doby vesele hodnoťte a pište svoje pivní postřehy a hlavně užívejte krásný vstup do roku 2014! ]]>
Jaké je nejlepší pivo? 2013-11-16T22:48:25Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/1/12
A když ne v silně obsazených kateogoriích "světlé výčepní pivo" nebo "světlý ležák typu Bohemian Pilsener", tak v nějaké speciálnější, které mají na českém pivním trhu nepoměrně menší konkurenci.

Tu narážíme na jádro pudla. Je dobré si uvědomit, že jako neexistuje "nejlepší auto", neexistuje ani "nejlepší pivo". Zajištěný čerstvý padesátník s odrostlými dětmi si těžko bude pro potěšení kupovat Dacii Sandero, naopak mladá rodina se třemi dětmi by asi příliš neocenila jeho Porsche.

Podobně jsou například jak pšeničné pivo, tak porter pivy, ale zcela neporovnatelných charakteristik. Pokud tedy přemýšlíte o "nejlepším pivu", je dobré se zamyslet, jaké pivo máte rádi a jaký pivní styl myslíte.
Máte rádi klasické české světlé výčepní? Ležák? Polotmavé? Nebo dáváte přednost nějakému speciálu? Potom pátrejte po "nejlepším ležáku", "nejepším polotmavém pivu" atd. (a u speciálů je to ještě složitější, protože tam už bývá "co kus, to originál" a to jsem záměrně vynechal zahraniční piva).

Rovněž můžete místo "nejlepšího piva" zkusit hledat "nejlepší značku piva". Jsou pivovary, který si u všech svých piv drží vysokou kvalitu a jiné, kterým se jedno pivo povede a jiné méně (a občas narazíte i na takový, kterému se dobré pivo z různých důvodů prostě ne a ne podařit).
Je tedy zjevné, že kupujete-li jakékoliv pivo z dobrého a osvědčeného pivovaru, málokdy prohloupíte (čímž vás pochopitelně nechci odradit od experimentování!).

Právě pro rozlišení a snadné hledání dobrých piv má sloužit Atlaspiv.cz. Kvalita piva naštěstí nekolísá příliš dramaticky a proto mají i ne zcela čerstvé recenze význam. Naopak mohou pomoci dokumentovat chuťové posuny, ke kterým trochu paradoxně dochází zejména u piv větších pivovarů.

Až zde na webu trochu přibyde hodnocení, hodlám právě pro účely snadného vyhledávání nejlepších piv podle kategorií udělat trochu sofistikovanější třídění, než je na současném seznamu nejlepších a nejhorších piv.
Takže vzhůru do hodnocení, ať je to co nejdřív! :-) ]]>
Odebírání novinek a seznam hodnocení piv 2013-09-28T18:49:03Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/4/11 kanálu Atom bylo nejsložitější, aby odpovídal specifikaci a prošel validátorem :-)
Jinak jsem díky němu k webu dodělal další možnosti šablon, takže nyní už není problém připravit případně kanál RSS, mobilní vzhled atd. Ale vzhledem k tomu, že všechny čtečky, které čtou RSS, zvládají číst i Atom (pokud by to některá čtečka nezvládala, asi by se z trhu rychle vytratila), nezdá se mi implementace RSS nejdůležitější věcí, kterou by bylo třeba udělat (myslím, že doplňování databáze piv je teď aktuálnější téma).
S mobilním webem je to podobné: na trhu stále více dominují smartphony a i Opera Mobile, na které web testuji, zvládá bez problémů zobrazovat všechny stránky ktromě hodnocení piva.
Nyní tedy kanály Atom fungují na stránkách pivních recenzíčlánků.

Další novinkou je seznam všech hodnocených piv, který lze třídit jako podle hodnocení, tak podle názvu a také druhu piva (světlé výčepní pivo, světlý ležák atd). Díky Bohu za Mootools, díky nimž je vytvoření tříditelné tabulky opravdou lahůdkou a čistou zábavou :-)

Takže přeji příjemnou zábavu a hurá do ochutnávání zlatavého moku!
]]>
Zprovozněno přihlašování pomocí Facebooku 2013-08-11T00:24:55Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/4/10 Tím nechci říct, že se Atlas piv hodlá stát hvězdou Facebooku. Nemám čas ani motivaci na Facebooku vysedávat 4 (nebo více) hodiny denně a každých 30 minut měnit status a lepit na nástěnku jako vzeklý, aby se na mě náhodou nezapomnělo.
Ten čas raději strávím ochutnávání piva a psaním recenzí :-)
Ale každopádně přihlašování přes Facebook by mělo fungovat, byť jsem měl zatím možnost vyzkoušet ho jen na svém účtu (ne, nebudu si teď dělat FB přátele, které budu žádat o vyzkoušení, radši je o to požádám u skleničky dobrého piva).
A jelikož nejsem facebokový typ, tak jsem byl trochu překvapen, kolik osobních údajů po mě ta potvora chce. Dokonce i heslo k e-mailové schránce! To je údaj, který jsem dosud nikomu nesdělil a v případě Facebooku jsem neudělal výjimku.
Soukromí je mi příliš milé a pokud už na sebe něco prozradím, tak většinou u piva.
Takže jestli dobře počítám, tak minimálně v tomto článečku porazilo pivo Facebook 3:0 a pevně doufám, že to bude na Atlasu piv podobně fungovat i nadále.
Na zdraví! ]]>
O hodnocení 2013-07-07T18:29:15Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/4/7 Zde máte možnost obodovat základní vlastnosti piva a jste-li přihlášeni, napište prosím i kde jste ho pili (velmi důležitý údaj, všichni víme, jak moc se čepované pivo může hospodu od hospody lišit) a svůj dojem popsat i slovy. Podle počtu bodů a "hodnosti" máte k dispozici příslušný počet znaků ke slovnímu popisu.
Jste-li přihlášeni, získáváte za každé poslané hodnocení další body.

K čemu jsou body?
Čím více má uživatel bodů, tím výše se jeho slovní hodnocení v seznamu objeví. Aby to nebylo málo, jsou za body v plánu další výhody, které se na webu brzy objeví.

Jak se hlasování vyhodnocuje?
Hlasování se ukládá ihned poté, co ho uložíte. Průměruje se hodnocení všech skupin uživatelů (viz článek o hodnostech), každá skupina uživatelů se tedy na konečném hodnocení podílí čtvrtinou hlasu.

Pokud tedy chcete dát svému hlasování váhu, zaregistrujte se. ]]>
Host není štamgast. Štamgast není znalec. 2013-07-07T18:20:43Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/4/8 Jako si někdy dáte rychlé na stojáka, můžete i v atlaspiv.cz jako "kolemjdoucí" hodnotit i bez registrace. Hlas bude zaznamenán jako hlas "hosta", ale není možno k němu přidávat slovní hodnocení.

Štamgasti
Lepši je ale zařadit se do druhé skupiny "štamgastů". Ti získají (zdarma :-)) v naší "restauraci" účet. Tento účet ale nemusí nikdy platit, naopak na něm za různé úkony naskakují body.


Další výhody štamgastů

psát recenze piv
doporučovat redakci piva k zařazení do databáze
vytvářet seznam svých oblíbených piv
v budoucnu získávat další výhody


Znalci
Zvláště zasloužilí nebo jinak významní štamgasti mohou být panem vrchním (tj. redakcí) povýšeni na znalce. Znalci mohou psát ještě delší recenze a jejich hodnocení se v seznamu objevuje ještě výš.

Pan vrchní
No a pak je tu "pan vrchní", tedy redakce a ta může, podobně jako vrchní v hospodě skoro všechno. Proto je nejlepší si radši přečíst podmínky provozovny. ]]>
Podmínky provozovny 2013-07-07T18:17:45Z PanVrchni tag:www.atlaspiv.cz,2013:/4/6
Registrací poskytuje uživatel dobrovolně svoje pravdivé, ale anonymní údaje. Tyto údaje zůstanou vždy pouze pro účely webu atlaspiv.cz. Mail ani PSČ nejsou poskytovány nikomu dalšímu.

Každý uživatel používá právě jeden účet. Účty, u nichž vznikne důvodné podezření, že patří jedné osobě, byly založeny účelově nebo jsou jakkoliv zneužívány, mohou být bez varování smazány nebo zablokovány.

Názory přispěvatelů jsou soukromé, redakce neručí za jejich obsah a vyjadřují pohled a osobnost přispěvatele. Nicméně si vyhrazujeme právo bez milosti, bez varování a bez náhrady mazat nevhodné příspěvky, zejména:
- hloupé, sprosté a urážlivé příspěvky
- příspěvky nesouvisejících s tématem webu
- nesmyslné příspěvky, spam a reklamu
- příspěvky v jiných jazycích, než je čeština a slovenština (vyjímečně lze u hodnotného příspěvku tolerovat angličtinu)

Všechny texty a údaje na webu jsou vlastnictvím redakce a před jejich použitím je třeba nás kontaktovat.

Tyto podmínky mohou být později zpřesněny při zachování původního smyslu. ]]>